Dušičky

1. listopad je svátkem Všech svatých a 2. listopad Všech zesnulých, Dušičky. V těchto dnech vzpomínáme na své předky. Zapalujeme svíčky a zdobíme hroby. Již naši prapředci zapalovali touto dobou ohně, aby se duše zemřelých mohli ohřát a pobýt s nimi. Noc z 31.10. na 1.11. je totiž nocí setkání živých a mrtvých. Je to strašidelné a právě to mám na těchto dnech ráda. Také zapaluji svíčku mé babičce a dědečkovi na Vyšehradském hřbitově.

Na hrob zanesu také buď věnec nebo svícen. Je to hotovo skutečně za pár minut, věneček za půl hodiny. V prodejnách květin mi připadá toto zboží nejen předražené, ale leckdy velmi nevkusné.

K výrobě svícnu je potřeba pouze plastový stojánek s otvory na zastrkování větviček. Je možno použít i aranžérskou hmotu, nebo polystyren. Polystyren je nutno natřít na zeleno,třeba temperou. Dále svíčku a různé větvičky. Pěkně vypadá jedloví, břečťan, mahónie nebo stříbrný smrk. Pro ozdobu použiji i větvičky s plody dřišťálu, šípky nebo jeřabiny. Toto úplně stačí. Je to jednoduché a krásné.

Větvičky pícháme do otvorů ve stojánku anebo do hmoty či polystyrénu. Použijte více druhů větviček.

A je hotovo, toto stihneme klidně ještě do zítřka.

Dnes je svátek Všech svatých. Z tohoto křesťanského svátku se vyvinul v Irsku Halloween (svatý, anglicky hallow), anglosaský lidový svátek. Ten se slaví 31. října. Z Irska se Halloween rozšířil do Ameriky. Odtud zase zpět do Evropy. I k nám. Halloween má nyní naprosto jiný, v zásadě komerční význam. Já osobně dávám přednost komorním Dušičkám.

Nu, a ještě ten věneček. Na rozdíl od adventního věnce, dělám ten dušičkový huňatější a používám různé druhy větviček. Na adventní věnec používám pouze jedloví, protože v teple nepadá a krásně voní.  Záleží na tom, jaké větvičky seženete, ale krásně vypadá tis, mahónie , stříbrný smrk v kombinaci s jedlí či jalovcem. Se zdobením to není nutno přehánět. Plody jeřábu, šípky, dřín nebo šiška postačí.

Korpus věnce vytvořím z novin. Ty stočím do kruhu. Kruh zpevním ochrannou papírovou páskou a korpus je hotov. Můžeme si sami zvolit velikost věnečku. Větvičky pak připevňuji obyčejnou, ale pevnou nití, nejlépe zelenou. Můžeme použít i vlasec. Větvičky přikládám na korpus a obtáčím nití nejprve na jedné a poté z druhé strany. Pokud někde prosvítají noviny, nastříhám menší kousky větviček. Ty zastrkám za nit a místa zakryji.

Období kolem Dušiček je zvláštní, magický čas. Dny se krátí a noci prodlužují. Zavzpomínejme na lidi, kteří již nejsou s námi. My je měli rádi a oni měli rádi nás...

Letos si přečtu Nerudovu povídku Psáno o letošních Dušičkách z knihy Povídky Malostranské. Obávám se, že jsem si ji jako puberťačka v rámci povinné četby moc neužila. O to více se nyní těším.