Začínáme včelařit

Loni jsme splnili Igorovi jeho tajné přání, stát se včelařem. Bez jeho vědomí, a k jeho velkému údivu, jsme mu darovali k narozeninám dva včelí úly. Cesta k vlastnímu medu se zdá být otevřená..

Měli jsme veliké štěstí, protože v Třebešicích již zkušený včelař je. Jirka Kunt se synem vede naše první kroky včelařstvím a daroval nám první včelí roj. Bez jeho cenných rad a praktické pomoci bychom si věděli těžko rady.

Dověděli jsme se ku příkladu, že úly jsou různobarevné z toho důvodu, aby včelky trefily domů.

Úly jsme umístili do horní části sadu, to aby včely měly dostatek potravy z rozkvetlých stromů a my následně bohatou úrodu ovoce.

Včely se musí pravidelně kontrolovat zdali pracují a nedělají skopičiny.

Kontrola roje je činnost velmi, velmi nebezpečná, a proto je ochranný oděv skutečně na místě.

A jde se na věc.

Západ slunce nad Třebešicemi.

Chovem včel se člověk zabývá již od nepaměti. Produkty které se touto činností získávají jsou med, včelí vosk, propolis a mateří kašička. Už se moc těšíme! 🙂

Cesta k rybníku Milčáku, ke kterému jsem nedávno jela na kole, je poseta těmito něžnými kvítky. Lidově se jim říká slzičky Panny Marie. Když prý Římané vedli Ježíše Krista na Golgotu, Panna Maria ho při této cestě následovala. Viděla na zemi krvavé stopy Kristových ran a hořce plakala. Na místech, kam dopadly její slzy, pak vyrostla tato kvítka.

text: Eliška a Nikola     fotografie: Nikola   hlavní aktér: Igor

..a veliké poděkování Jirkovi a Jirkovi Kuntovi.