Zámecká fara

17/04/2021 V Aktuality, Blog, Kultura, Zámek

Po stopách historie fary na zámku Třebešice nám ochotně pomohl pátrat i farář z Divišova, pan ThDr. Miloslav Kněz. Ve farní kronice nejsou ale ohledně bývalé fary žádné historické záznamy. Nalezené dokumenty jsou spíše majetkoprávní povahy, jako je např. trhová smlouva, na základě které byl ve dvacátých letech minulého století zbytkový statek a zámek prodán manželům Šestákovým. Dále je v ní zapsáno věcné břemeno k užívání farního bytu. V tomto farním bytě do roku 1945 bydleli místní faráři a potom jej farnost pronajímala soukromým osobám asi do 80. let minulého století.

pohled na severní okno zámecké fary v roce 2009

pohled na severní okno zámecké fary v roce 2021

V 18. a 19. století byla na Třebešickém zámku zřízena tzv. lokálie. Byla to duchovní správa s vlastním knězem mimo sídlo farnosti. Kněz ustanovený k výkonu duchovní správy v dotyčném místě se označoval jako lokalista. Také se používalo označení expozitura a pro kněze se používalo označení expozita. Oproti farnostem se lokálie lišily tím, že nebyly samostatné, ale patřily pod určitou farnost v jiné obci. Lokálie vznikaly za vlády Josefa II. v rámci politiky zahušťování duchovní správy. Jejich zřízení bylo administrativně jednodušší a finančně méně nákladné než zřízení farnosti.

pohled na západní okna fary v roce 2009

pohled na západní okna fary v roce 2021

Bývalá fara Třebešického zámku se nachází v severním křídle zámku. Toto křídlo bylo prodlouženo v rámci barokní přestavby původně renezančního zámku v průběhu let 1651 -1683, kdy Třebešice vlastnil rytíř Tomáš Sohýr z Windmühle se ženou Otýlií a po nich jejich syn Jan. V této době dvůr prosperuje, na zámku byla zřízena nová fasáda a renezanční patro z části zbouráno.

Právě v této době, na přelomu období renezance a baroka, byly v zámku osazeny nádherné malované záklopové stropy, jež se z naprosté části zachovaly dodnes. Je to díky tomu, že byly v polovině 18. století zakryty tzv. rákosovými, omítanými, méně hořlavými stropy a to z důvodu nařízení Marie Terezie známým pod názvem „Ohňový patent“.

Třebešická fara patřila k jedné z nejvíce zdevastovaných částí zámku. Jako v celém zámku zde chyběla okna, dveře a podlahy. V této místnosti chyběl i z velké část stop.

Při obnově prostor byly použity historické kazetové parkety tzv. „vídeňský kříž“. Na strop byla osazena pozdně renezanční malovaná prkna a trámy, původně z Rytířského sálu, nalezená na půdě. Trámy jsou zdobeny květy růží a prkna tzv. rozvilinami, což jsou stylizované listy akantu, bodláku z druhu paznehtník ostnitý. Tyto práce byly prováděny pod vedením památkářů z ORP Benešov a Národního památkového ústavu.

V roce 2020 byla dokončena obnova prostor odborným restaurování omítek fary a farního schodiště. Tyto restaurátorské práce prováděla akademická malířka paní Lenka Helfertová a akademický malíř David Frank.